Zdravotnictví nebo nemocnictví?

Čísla mluví jasně

Až 50 % lidí ve vyspělých zemích umírá celosvětově v důsledku chronického zánětu. To je opravdu hrozivé číslo. Na podkladě chronického zánětu vzniká většina zánětlivých civilizačních onemocnění, jako jsou např. srdečně cévní onemocnění, diabetes 2. typu, Alzheimerova choroba i rakovina. Polovina lidí ve vyspělých zemích tedy neumírá na stáří, v důsledku těchto zánětlivých chorob.

Není také bez zajímavosti, že ačkoliv v USA žije pouze 5 % světové populace, podíl USA na celkovém objemu vykonané zdravotní péče je 50 %. Dalším paradoxem je, že podle WHO jsou obyvatelé USA se svým zdravím až na 72 místě! Jak je možné, že země, která je technologicky jednou z nejvyspělejších na světě, vynakládá tak obrovské prostředky na obnovu zdraví svých občanů, a přitom je celková úroveň jejich zdraví tak tristní?

Co stojí za touto znepokojivou skutečností?

Když se podrobněji podíváme na systém zdravotnické péče nejen v USA, ale ve všech vyspělých zemích světa, zjistíme vlastně, že je to spíše systém nemocnické péče. Nemoci se řeší z převážné většiny až ve stádiích, kdy jsou už rozvinuté, a to ještě tak, že se pouze tlumí symptomy těchto nemocí, ale neřeší se příčiny a souvislosti. V USA existuje vynikající systém krizové péče o nemocné, a to je samozřejmě dobře. Když se někdo dostane na JIP po těžkém úrazu, ale třeba i operaci, je v pořádku se o něj postarat s maximálním nasazením a nejlepšími možnými dostupnými prostředky. Ale to je akutní medicína, která tvoří jen část celkové zdravotnické péče.

Ale kde je prevence? Kde je předcházení nemocem nejenom pomocí různých preventivních vyšetření a screeningů, ale hlavně posilováním zdraví a obranyschopnost lidí ještě předtím, než nějaké nemoci vůbec vypuknou? 

Tady je zakopaný pes. Máme nemocnictví, ne zdravotnictví. Staráme se o nemocné lidi, nepředcházíme nemocem tím, že bychom posilovali obranyschopnost a vitalitu zdravých lidí. 

Amerika versus Japonsko

Japonsko je proslulé tím, že se tam lidé dožívají velmi vysokého věku ve zdraví. V Japonsku je zdravotnictví státní a je logické, že stát má zájem na tom, aby byli jeho občané zdraví. Počet preventivních návštěv lékaře v Japonsku je mnohem vyšší než v ostatních zemích světa. Preventivní prohlídky u lékaře jsou v Japonsku dokonce povinné. V USA je zdravotnictví, resp. farmacie v soukromém vlastnictví a jejím velmi důležitým zájmem je přinášet zisk svým investorům. Tento samotný fakt je příčinou, jakým směrem se zdravotnický sektor v soukromém vlastnictví ubírá.

Jsme toxičtí

My lidé, obyvatelé vyspělých zemí světa ve 21. století jsme toxičtější více než kdykoliv předtím. Jsme toxičtí, protože jíme toxické potraviny, pijeme toxickou vodu, dýcháme toxický vzduch. Dokonce i žijeme v toxickém domácím prostředí, protože domácnosti jsou často napadeny různými plísněmi, parazity a dalšími mikroorganismy. 

Příklad z praxe

Doktor Daryl Geoffre, v 3. epizodě série Cancer decodated (Odhalená rakovina) uvádí, že po jeho přestěhování do Kalifornie bydlel ve starším bytě, který byl napaden plísní. Instaloval do vzduchu velmi výkonné a účinné filtry. Když tyto filtry po půl roce měnil, byly pokryté silnou vrstvou hnusné černé špíny. Představte si, že by tyto filtry ve svém bytě neměl. Jeho tělo by se stalo tím filtrem, jeho plíce, kůže, střeva, ale i mozek a celé tělo by bylo zaneseno hnusnou černou špínou. Odporná představa, že?

Co tedy udělat pro to, abychom se této toxicity zbavili?

Představte si květinu, která vadne. Co vás napadne udělat, aby zase prospívala? Zalejete ji vodou, dopřejete více sluníčka. Nebo ji přihnojíte, poskytnete jí živiny. Prostě o ni budete pečovat, dopřejete jí, co potřebuje, nebudete jí hned podávat léky. A co udělá lékař, když za ním přijdete s tím, že se necítíte dobře? Začne léčit, tedy podávat léky. Ale nepátrá po tom, co nemoc způsobilo a co vám tedy schází. Je to příliš složité a nepřináší to užitek farmaceutickým firmám.

Zdroj: 

Cancer decodated, epizoda 3