Cholesterol je doprovodná látka živočišných tuků. Je třeba říct, že pro lidský organismus je naprosto nezbytný. Podílí se např. na stavbě buněčných membrán, vytváří se z něj žlučové kyseliny, vitamin D, steroidní hormony kůry nadledvin či pohlavních žláz. 

Strašák cholesterol

Cholesterol se stal jedním z velkých strašáků druhé poloviny minulého století. Byl označovaný za absolutně škodlivý faktor a lékaři a farmaceutický průmysl proti němu vytáhli do boje masovým předepisováním léků na snížení jeho účinků (statiny). Tyto léky snižují hladinu cholesterolu v těle tím, že blokují syntézu enzymů nezbytných k tvorbě endogenního cholesterolu v játrech. Později se ovšem ukázalo, že léky ze skupiny statinů nejsou nejšťastnějším řešením a mají řadu negativních vedlejších účinků. Často také bývají lékaři předepisovány mechanicky bez podrobnějšího prozkoumání životního stylu a dalších okolností a to je velká chyba. Je proto třeba se zaměřit na příčinu zvyšování hladiny LDL cholesterolu v krvi a jeho usazování v tepnách a v duchu prevence tomuto usazování předcházet.

Co je tedy příčinou zvýšené hladiny cholesterolu v krvi?

Těch příčin je samozřejmě více. Kromě životního stylu, především nadmíry živočišných tuků ve stravě, kouření či působení volných radikálů to může být např. i dědičnost. Bylo by krátkozraké vinit ze zvyšování jeho hladiny jen jeden faktor – tedy nesprávný výběr potravin či dokonce jednu konkrétní potravinu, například vejce, jako tomu bylo v minulosti a je to samozřejmě nesmysl. 

Tak jako je každá nemoc obvykle důsledkem více faktorů, stejně tak obraz zdraví je multifaktorový a zdravý životní styl je puzzle složený z mnoha dílků, které do sebe musí zapadnout. A stejné je to i s cholesterolem, na jehož zvýšenou hladinu v krvi je třeba nahlížet komplexně.

Zázračný objev doktora Pricea

Následující příběh je z hlediska vlivů na usazování cholesterolu v cévách poměrně zásadní, přitom bohužel zapomenutý. Lékař Josef Price během války ve Vietnamu sloužil jako chirurg a staral se o zraněné vojáky. Při své práci si všiml, že vojáci, kterým bylo v průměru okolo 22 let, měli cévy zanesené tukem jako 50-60 let staří muži. Tuto záhadnou skutečnost si dal do souvislosti s vlastní zkušeností z dětství. Vzpomněl si totiž, že jako kluk vymýval nádoby od mléka a že tyto nádoby měly na svých stěnách velice silné nánosy žlutavého tuku. To ho přivedlo k myšlence, že nějaká látka, kterou obsahovala voda na vymývání nádob, reagovala s mlékem nebo nějakou jeho částí a výsledkem byly ony nánosy tuku. Uvědomil si, že jen jedna látka byla přítomná u obou případů. A tou látkou byl chlór. A tudíž se zcela jasně nabízela otázka, jestli v chlor nehraje nějakou roli v zanášení cév tukem u mladých vojáků.

Ve Vietnamu bylo v době války extrémní horko. A chlór se přidával do vody ve velmi vysokých dávkách, aby se zabránilo zkažení pitné vody. Voda byla tak přechlorovaná, že páchla, ovšem horko bylo veliké a vojáci měli žízeň, takže vody vypili opravdu hodně.

Po návratu z Vietnamu dále hledal odpověď na svoji otázku. Shromažďoval informace, hledal v archivech, zkoumal pravdivost všech lékařských výzkumů a závěrů.  

Doma na farmě vzal skupinu 100 mladých kohoutků a rozdělil je do dvou skupin po 50 - jedna je pokusná a druhá kontrolní. Zpočátku oběma skupinám dává naprosto stejné jídlo a chová je ve stejných podmínkách. Ve věku 12 týdnů začíná pokusné skupině přidávat do jídla chlór. A výsledky jsou více než znepokojující. Během tří týdnů byly zřetelné rozdíly ve vzhledu i chování. Kontrolní skupina byla ukázkou pevného zdraví - jasně červené vztyčené hřebínky, krásné hladké peří, kohoutci byli vzrostlí a aktivní. Zato pokusná skupina na tom byla žalostně. Kohoutci byli neteční, méně vzrostlí, choulili se v rozích, nahrbení, chodili s natřeseným peřím (jako by jim byla zima) a jejich hřebínky byly bledé (nedokrvené) a svěšené. Po 4 měsících začali kohoutci z pokusné skupiny umírat. Pitvou byly zjištěny silné nánosy tuku na stěnách cév, často měli zvětšené srdce (důsledek vysokého krevního tlaku) a příčinou smrti byla většinou embólie (krvácení do plic). Po 7 měsících byla většina kohoutků mrtvá, zbytek byl obětován a pitvou se zjistily stejné nálezy. Zároveň bylo obětováno 16 zdravých kohoutků a zjistilo se, že jejich cévy jsou naprosto čisté! Výsledky byly zcela přesvědčivé, nicméně Josef Price pro jistotu pokus zopakoval. Zbylých 34 kohoutků znovu rozdělil na dvě skupiny, postupoval stejným způsobem a výsledek byl stejný Nebylo pochyb o tom, že chlór má jasnou souvislost s ucpáváním cév nánosy tuku.

Doktor Price byl ohromen a cítil povinnost sdělit světu, co objevil. Obrátil se proto na všechna kompetentní místa. Setkal se ovšem s velkým nepochopením. Lékaři se stavěli na odpor. Chemické společnosti (výrobci chlóru) také, odpovědní úředníci mlčí a dokonce zakazují vydat Priceovu knihu. Nikomu se jeho zjištění nehodí, každý hájí své zájmy, byť jsou v rozporu se zdravím celého lidstva. Jeho objev tak zcela zapadl.

Jak se tedy skutečně chránit před usazováním cholesterolu v cévách?

Velmi zásadním opatřením je odstranění chlóru z vody. Chlór je silný a extrémně aktivní jed, který působí jako katalyzátor usazování tuků v cévách. Chlór je mimo jiné i silný volný radikál a jak už víme, volné radikály napadají v těle molekuly nebo atomy jiných látek, kradou jim jejich nepárové elektrony z obalu a pozměňují biologickou strukturu těchto látek. Také tato skutečnost může hrát svoji roli.

Ošetřování chlórem však není možné zastavit, protože zatím nebyla nalezena jiná možnost, jak zabránit nebezpečí infekce z vody ve vodovodním potrubí. Navíc lze těžko čekat na to, že se chemické koncerny, vlády, lékaři či výzkumné ústavy vzdají svého prospěchu a přiznají chybu, kterou v minulosti udělali. Jedinou možností je tedy vyřešit problém vlastními silami. A protože ani balená voda, a dokonce ani většina vlastních studní není zcela bezpečnou alternativou, jediným správným řešením je zakoupení kvalitního filtru vody. Takového, který v první řadě odstraní aktivní chlór, ale také všechny ostatní škodlivé chemikálie a nečistoty. A pokud si pořídíte takový filtr, který umí vaši vodu i obohatit o aktivní vodík a učinit z ní tak vodu vpravdě zázračnou, tak vězte, že jste do skládačky zdravého životního stylu přispěli tím nejdůležitějším dílem. 

Zdroj: Tomáš Kašpar: Nespěcheje do rakve